05Čvc

Čtěte více – vaše němčina to ocení!

5. 7. 2022 Germanist 41

Článek si můžete přečíst v češtině i v němčině.

Čtěte více – vaše němčina to ocení!

Zejména na začátku studia potřebují studenti co nejvíce vhodných podnětů. A právě čtení může být skvělým způsobem, jak získat více vstupních informací, aniž by to vypadalo jako typické učení.

Vyhledávání slovíček si můžete ušetřit

Hlavně pro začátečníky je někdy obtížné pochopit, co se v textu děje. Často musíte hledat nová slova ve slovníku nebo potřebujete spoustu času na překlad fráze.

Nebylo by hezké číst dál bez dlouhých přestávek?

Přesně k tomu slouží dvojjazyčné knihy. Tyto knihy mají na jedné straně originální text (německý, anglický, francouzský, španělský atd.) a na druhé straně překlad. Můžete si tedy přečíst větu nebo odstavec v původním jazyce a poté si stejný odstavec přečíst v jazyce cizím.

Rychlé vyhledání překladu

Výhoda? Nemusíte si brát slovník a hledat správný překlad každého nového slova. Pokud některé větě dobře nerozumíte, můžete snadno najít požadovaný překlad jednoduše v odstavci vedle ní!

Můžete číst dál, zůstat v němčině, jak jen to jde, a víte: dokud rozumím ději, rozumím dost na to, abych četl dál.

Zajímavý text = lepší učitel

Často se stává, že bohužel ne všechna témata a texty v učebnicích jsou pro studenty zajímavé – nyní je však k dispozici větší výběr dvojjazyčných textů.

Každý si tak může najít něco, co je zajímavější než učebnice a co mu pomůže se na němčinu déle a lépe soustředit.

Důležité: Slova ve správném kontextu

Texty v učebnicích jsou sice kratší, ale všichni studenti vědí, že ve slovníku je možno najít jakýkoliv pojem, který lze přeložit hned několika způsoby podle kontextu. A k nalezení nejlepšího překladu jsou v dobrých slovnících největším pomocníkem příkladové věty. Dvojjazyčné texty mají tu výhodu, že nová slova můžete vždy objevit ve správném kontextu a hned s příkladovou větou.

Jak se učit s dvojjazyčným textem?

Mohlo by to vypadat například takto:

Přečtěte si překlad (přečtěte si odstavec nebo stránku, abyste získali představu o obsahu).

Nejprve si přečtěte větu v cizím a poté v mateřském jazyce, rychleji tak porozumíte překladu.

Přečtěte si větu v němčině a porovnejte ji s mateřským jazykem.

Jaká je struktura věty? Která slova jsou pro mě nová? Rozuměl/a jsem té větě v němčině dobře? Dělejte si poznámky.

Pro velmi motivované studenty: přečtěte si tuto větu několikrát v cizím jazyce a pokuste se ji reprodukovat bez knihy.

Můžete si také vyhledat vhodnou audioknihu k tomuto textu, abyste mohli kombinovat čtení a poslech. Nebo si po přečtení poslechněte zvukovou verzi pro opakování a procvičení výslovnosti.

Při práci s textem se tak nejen naučíte nová slovíčka, ale nepřímo objevíte i některé gramatické jevy a zvyknete si na odlišnou stavbu věty.

Nevýhoda

Nevýhodou dvojjazyčných knih je, že nejsou příliš dostupné. V závislosti na jazyce, který se chcete naučit, je výběr značně omezený. S největší pravděpodobností najdete dvojjazyčné knihy klasických autorů.

Jak dál?

Začnete číst několik vět v němčině. Pak si přečtete pár odstavců, pak stránku, kapitolu a najednou jste přečetli celou knihu v němčině!

Nejdůležitější při studiu němčiny však je: učit se každý den po troškách a sledovat germanist.cz, kde najdete další tipy a texty!

Mehr Lesen – besseres Deutsch!

Besonders am Anfang ihres Studiums brauchen Studenten möglichst viel passenden Input. Und gerade Lesen kann eine hervorragende Möglichkeit sein, um mehr Input zu bekommen, ohne dass es sich wie typisches Lernen anfühlt.

Wörter nachschlagen muss nicht sein

Gerade für Anfänger ist es manchmal schwierig, bei einem Text zu verstehen, was gerade passiert. Oft sucht man im Wörterbuch nach neuen Wörtern oder benötigt viel Zeit für die Übersetzung einer Redewendung.

Wäre es nicht schön, einfach weiter zu lesen, ohne lange Unterbrechungen?

Genau dafür gibt es zweisprachige Bücher. Diese Bücher haben auf einer Seite den Originaltext (Deutsch, Englisch, Französisch, Spanisch, etc.) und auf der gegenüberliegenden Seite findet sich eine Übersetzung. So kann man einen Satz oder Absatz in der Originalsprache lesen und dann denselben Absatz in der Fremdsprache lesen.

Schnell die Übersetzung finden

Vorteil? Man muss nicht bei jedem neuen Wort ein Wörterbuch holen und die korrekte Übersetzung nachschlagen. Wenn man einen Satz nicht gut versteht, kann man mühelos die gesuchte Übersetzung finden, indem man einfach im Absatz daneben nachsieht!

Man kann weiterlesen, bleibt möglichst viel im Deutschen und man weiß: solange ich die Handlung verstehe, verstehe ich auch genug, um weiterzulesen.

Ein interessanter Text = besser fürs Lernen

Und oft ist es so, dass in Kursbüchern leider nicht alle Themen und Texte für Studenten interessant sind – aber dafür es gibt mittlerweile eine größere Auswahl an zweisprachigen Texten.

So findet jeder etwas, das interessanter ist als das Kursbuch und dabei hilft, sich länger und besser auf Deutsch zu konzentrieren.

Wichtig: Wörter im richtigen Kontext

Texte in Kursbüchern sind zwar kürzer, aber alle Studenten kennen Folgendes: man sucht einen Begriff im Wörterbuch, aber es gibt unterschiedliche Übersetzungen je nach Kontext. Und um die beste Übersetzung zu finden, sind in einem guten Wörterbuch Beispielsätze die beste Hilfe. Hier haben zweisprachige Texte den Vorteil, dass man neue Wörter immer im richtigen Kontext und mit einem Beispielsatz entdecken kann.

Wie mit einem zweisprachigen Text üben?

Es könnte zum Beispiel so aussehen:

die Übersetzung lesen (ein Absatz oder eine Seite lesen, um einen Eindruck von dem Inhalt zu bekommen)

Man liest erst einen Satz in der Fremdsprache und dann in der Muttersprache, und so versteht man die Übersetzung schneller.

einen Satz auf Deutsch lesen und mit Muttersprache vergleichen

Wie ist die Satzstruktur? Welche Wörter sind neu für mich? Habe ich den Satz auf Deutsch gut verstanden? Notizen machen…

Für sehr motivierte Studenten: diesen Satz mehrfach in der Fremdsprache lesen und versuchen, ohne Buch wiederzugeben.

Man kann auch nach dem passenden Hörbuch für diesen Text suchen, so lassen sich Lesen und Hören kombinieren. Oder nach dem Lesen die Audioversion unterwegs hören, zur Wiederholung und für das Aussprachetraining.

Arbeitet man auf diese Weise mit einem Text, lernt man nicht nur neue Wörter, man entdeckt auch indirekt etwas Grammatik und gewöhnt sich an den anderen Satzbau.

Nachteil

Ein Nachteil von zweisprachigen Büchern ist, dass sie nicht sehr weit verbreitet sind. Je nach Sprache, die Sie lernen möchten, ist die Auswahl wahrscheinlich begrenzt. Am ehesten findet man zweisprachige Bücher von klassischen Autoren.

Wohin geht die Reise?

Man beginnt ein paar Sätze auf Deutsch zu lesen. Dann liest man ein paar Absätze auf Deutsch, dann eine Seite, ein Kapitel und auf einmal hat man ein ganzes Buch auf Deutsch gelesen!

Aber am wichtigsten beim Deutsch lernen ist: jeden Tag ein bisschen lernen und auf germanist.cz vorbeischauen für mehr Tipps und Texte!

Interessante Wörter

die Redewendung -en ~ fráze

„In jeder Sprache gibt es täglich neue Wörter und Redewendungen.“ ~ “V každém jazyce se denně objevují nová slova a fráze.”

die begrenzte Auswahl -en ~ omezený výběr

„Durch den langen Winter gab es eine begrenzte Auswahl an Obst und Gemüse.“ ~ “Kvůli dlouhé zimě byl omezený výběr ovoce a zeleniny.”

der Absatz -ätze ~ odstavec

„Ein Text mit vielen Absätzen ist besser zu lesen.“ ~ “Text s mnoha odstavci se lépe čte.”
E-book s přehledem německé gramatiky a tipy našich germanistů?
Přidejte se ke Klubu Germanist!JTNDc2NyaXB0JTNFJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTI4ZnVuY3Rpb24lMjAlMjh3JTJDZCUyQ3MlMkNvJTJDZiUyQ2pzJTJDZmpzJTI5JTIwJTdCJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwdyU1QiUyN2VjbS13aWRnZXQlMjclNUQlM0RvJTNCdyU1Qm8lNUQlMjAlM0QlMjB3JTVCbyU1RCUyMCU3QyU3QyUyMGZ1bmN0aW9uJTIwJTI4JTI5JTIwJTdCJTIwJTI4dyU1Qm8lNUQucSUyMCUzRCUyMHclNUJvJTVELnElMjAlN0MlN0MlMjAlNUIlNUQlMjkucHVzaCUyOGFyZ3VtZW50cyUyOSUyMCU3RCUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMGpzJTIwJTNEJTIwZC5jcmVhdGVFbGVtZW50JTI4cyUyOSUyQyUyMGZqcyUyMCUzRCUyMGQuZ2V0RWxlbWVudHNCeVRhZ05hbWUlMjhzJTI5JTVCMCU1RCUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMGpzLmlkJTIwJTNEJTIwJTI3Ni0zZmRmZDU0NDg1MmVkNzQzMWFhNjRmM2I5NDgxYWZiOSUyNyUzQiUyMGpzLmRhdGFzZXQuYSUyMCUzRCUyMCUyN2dlcm1hbmlzdCUyNyUzQiUyMGpzLnNyYyUyMCUzRCUyMGYlM0IlMjBqcy5hc3luYyUyMCUzRCUyMDElM0IlMjBmanMucGFyZW50Tm9kZS5pbnNlcnRCZWZvcmUlMjhqcyUyQyUyMGZqcyUyOSUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCU3RCUyOHdpbmRvdyUyQyUyMGRvY3VtZW50JTJDJTIwJTI3c2NyaXB0JTI3JTJDJTIwJTI3ZWNtd2lkZ2V0JTI3JTJDJTIwJTI3aHR0cHMlM0ElMkYlMkZkNzBzaGw3dmlkdGZ0LmNsb3VkZnJvbnQubmV0JTJGd2lkZ2V0LmpzJTI3JTI5JTI5JTNCJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTNDJTJGc2NyaXB0JTNFJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTNDZGl2JTIwaWQlM0QlMjJmLTYtM2ZkZmQ1NDQ4NTJlZDc0MzFhYTY0ZjNiOTQ4MWFmYjklMjIlM0UlM0MlMkZkaXYlM0U=

14Čvn

Úřední hatmatilka

14. 6. 2022 Germanist 40

👉 Článek si můžete přečíst v češtině i v němčině. 👈

Úřední hatmatilka

Malý výňatek z německého daňového přiznání:

“V případě manželství osob stejného pohlaví a v případě partnerů, kteří uzavřeli partnerství v souladu se zákonem o partnerství (Lebenspartnerschaftsgesetz – Zákon o partnerském soužití), se v případě společného posouzení jako osoba A v řádcích 7 až 14 uvede osoba, která je v abecedním pořadí příjmení na prvním místě; pokud jsou jména stejná, v abecedním pořadí křestního jména; pokud jsou jména stejná, podle věku osob (starší osoba).”

Pochopili jste? Pravděpodobně ne. Máme však dobrou zprávu pro všechny studenty němčiny: i rodilí mluvčí mají problémy s porozuměním!

V hovorové řeči se tento druh němčiny nazývá také Amtsdeutsch, Behördendeutsch, Beamtendeutsch nebo Papierdeutsch.

Německo = byrokracie?

Německo je známé pro auta, dálnice, pivo, fotbal a precizní byrokracii. I rodilí mluvčí si však někdy zoufají, když přijde řeč na dopisy z německých úřadů a kanceláří. Proč se však tyto texty zdají být tak komplikované?

Nekonečné věty a podstatná jména

Po stovky let psaly mnohé autority stylem, který je velmi nesrozumitelný a neosobní. Všechny texty, které pocházejí z administrativy, se týkají zákonů. Vše, co má něco společného s právnickými texty, musí být u soudu “neprůstřelné“.

Proto musí být tento úřední jazyk velmi přesný, aby měl člověk jistotu. A abychom byli co nejpřesnější, podstatných jmen, složenin a odborných termínů je mnohem více.

Zároveň je zde méně sloves a více vedlejších vět, což vede k nekonečným vnořeným větám.

Méně sloves, více podstatných jmen a více vedlejších vět způsobuje, že text působí odtažitě, složitě a neosobně.

A když se najednou objeví sloveso, často se jedná o pasivní konstrukci!

Text s příliš mnoha pasivními konstrukcemi se však špatně čte, je dlouhý a nudný:

Aktiv: „Das Mädchen hat die Vokabeln gelernt.“ – “Dívka se naučila slovíčka.”

Passiv: „Die Vokabeln wurden von dem Mädchen gelernt.“ – “Slovíčka byla naučena dívkou.”

Výsledkem tohoto gramatického koktejlu jsou věty a texty, které jsou obtížně srozumitelné i pro rodilé mluvčí.

Tipy pro dobrou němčinu

Dobrá němčina má…

…více sloves

…méně podstatných jmen

…méně pasivních konstrukcí

…jednu větu pro jednu myšlenku

Úředníci však bohužel na tato doporučení pro lepší němčinu nedbají – protože “administrativa pracuje s ciframi a čísly, ale ne s lidmi”. (z: Steiner, Nachtsicht. Ansichten und Behauptungen, 2008)

Trocha zábavy s úředním jazykem

Nakonec něco pro pobavení k tomuto vážnému tématu.

V roce 1984 dostalo několik lidí úžasný nápad “přeložit” pohádku o Červené Karkulce do úřední řeči.

Obvyklá pohádka začíná takto: “Byla jednou jedna roztomilá holčička, která měla ráda každého, kdo se na ni podíval, ale nejvíc svou babičku, která nevěděla, co má dítěti dát.

V úřední němčině to však zní takto: “V případě dětí z naší obce je v evidenci nezletilá, která zde žije, není ještě školou povinná a které se pro její neobvyklé odění hlavy zvykle říká Červená Karkulka.”

Bavte se s námi:

Unverständliches Behördendeutsch

Hier ein kleiner Auszug aus einer deutschen Steuererklärung:

„Bei gleichgeschlechtlichen Ehen und bei Lebenspartnern, die nach dem Lebenspartnerschaftsgesetz (LPartG) eine Lebenspartnerschaft begründet haben, hat sich im Falle der Zusammenveranlagung in den Zeilen 7 bis 14 als Person A die Person einzutragen, die nach alphabetischer Reihenfolge des Nachnamens an erster Stelle steht; bei Namensgleichheit nach alphabetischer Reihenfolge des Vornamens; bei Gleichheit des Vornamens nach dem Alter der Personen (ältere Person).“

Alles verstanden? Wahrscheinlich nicht. Aber wir haben gute Nachrichten für alle Deutschlerner: auch deutsche Muttersprachler haben Probleme das zu verstehen!

Diese Art Deutsch wird in der Umgangssprache auch Amtsdeutsch, Behördendeutsch, Beamtendeutsch oder Papierdeutsch genannt.

Deutschland = Bürokratie?

Deutschland ist bekannt für Autos, Autobahn, Bier, Fußball und präzise Bürokratie. Allerdings sind auch Muttersprachler manchmal verzweifelt, wenn es um Briefe von deutschen Behörden und Ämtern geht. Aber warum wirken diese Texte so kompliziert?

Schachtelsätze und Substantive

Seit hunderten Jahren schreiben viele Behörden in einem Stil, der sehr unverständlich und unpersönlich ist. In allen Texten die aus einer Verwaltung stammen geht es um Gesetze. Alles, was irgendwie mit Gesetzestexten zu tun hat, muss vor Gericht „wasserdicht“ sein.

Dafür muss dieses Amtsdeutsch extrem genau sein, damit man etwas Sicherheit hat. Und um möglichst präzise zu sein, kommen VIEL mehr Substantive, Komposita, Fachbegriffe vor.

Gleichzeitig gibt es weniger Verben und mehr Nebensätze, was zu endlosen Schachtelsätzen führt.

Weniger Verben, mehr Nomen und mehr Nebensätze lassen einen Text distanziert, kompliziert und unpersönlich wirken.

Und wenn dann plötzlich Verben auftauchen, ist es oft eine Passivkonstruktion!

Aber ein Text mit zu viel Passivkonstruktionen wird schwer lesbar, lang und langweilig:

Aktiv: „Das Mädchen hat die Vokabeln gelernt.“

Passiv: „Die Vokabeln wurden von dem Mädchen gelernt.“

Durch diesen speziellen Grammatik-Cocktail entstehen Sätze und Texte, die auch für Muttersprachler schwer verständlich sind.

Tipps für gutes Deutsch

Gutes Deutsch hat…

…mehr Verben

…weniger Substantive

…wenig Passivkonstruktionen

…für eine Idee einen Satz

Aber Behördendeutsch achtet leider nicht auf diese Empfehlungen für besseres Deutsch – denn „eine Verwaltung arbeitet mit Zahlen und Nummern, aber nicht mit Menschen.“ (aus: Steiner, Nachtsicht. Ansichten und Behauptungen, 2008)

Etwas Spaß mit Beamtendeutsch

Zum Schluss noch etwas für ein bisschen Spaß bei diesem ernsten Thema.

1984 hatten ein paar Leute die wunderbare Idee das Märchen vom Rotkäppchen auf Beamtendeutsch zu „übersetzen“.

Das normale Märchen beginnt so: „Es war einmal ein kleines süßes Mädchen, das hatte jedermann lieb, der sie nur ansah, am allerliebsten aber ihre Großmutter, die wusste gar nicht, was sie alles dem Kinde geben sollte.“

Im Amtsdeutsch klingt es allerdings so: „Im Kinderfall unserer Stadtgemeinde ist eine hierorts wohnhafte, noch unbeschulte Minderjährige aktenkundig, welche durch ihre unübliche Kopfbekleidung gewohnheitsrechtlich Rotkäppchen genannt zu werden pflegt.“

Viel Spaß:

Interessante Wörter:

das Amtsdeutsch ~ úřední němčina
„Briefe von Behörden im Amtsdeutsch sind schwierig zu verstehen.“ ~ “Úřední dopisy v úřední němčině jsou obtížně srozumitelné.”
_

die Behörde -n ~ úřad
„Diese Behörde ist verantwortlich für den hohen Papierverbrauch.““ ~ “Tento úřad je zodpovědný za vysokou spotřebu papíru.”
_

wasserdicht ~ zde: neprůstřelný
„Das ist ein wasserdichter Vertrag, in dem an alles gedacht wurde.““ ~ “Je to neprůstřelná smlouva, ve které je vše promyšleno.”
_

distanziert ~ odtažitý
„Die Mitarbeiter im Team wirkten unzufrieden und distanziert.“ ~ “Kolegové v týmu působili nespokojeně a odtažitě.”

E-book s přehledem německé gramatiky a tipy našich germanistů?
Přidejte se ke Klubu Germanist!JTNDc2NyaXB0JTNFJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTI4ZnVuY3Rpb24lMjAlMjh3JTJDZCUyQ3MlMkNvJTJDZiUyQ2pzJTJDZmpzJTI5JTIwJTdCJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwdyU1QiUyN2VjbS13aWRnZXQlMjclNUQlM0RvJTNCdyU1Qm8lNUQlMjAlM0QlMjB3JTVCbyU1RCUyMCU3QyU3QyUyMGZ1bmN0aW9uJTIwJTI4JTI5JTIwJTdCJTIwJTI4dyU1Qm8lNUQucSUyMCUzRCUyMHclNUJvJTVELnElMjAlN0MlN0MlMjAlNUIlNUQlMjkucHVzaCUyOGFyZ3VtZW50cyUyOSUyMCU3RCUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMGpzJTIwJTNEJTIwZC5jcmVhdGVFbGVtZW50JTI4cyUyOSUyQyUyMGZqcyUyMCUzRCUyMGQuZ2V0RWxlbWVudHNCeVRhZ05hbWUlMjhzJTI5JTVCMCU1RCUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMGpzLmlkJTIwJTNEJTIwJTI3Ni0zZmRmZDU0NDg1MmVkNzQzMWFhNjRmM2I5NDgxYWZiOSUyNyUzQiUyMGpzLmRhdGFzZXQuYSUyMCUzRCUyMCUyN2dlcm1hbmlzdCUyNyUzQiUyMGpzLnNyYyUyMCUzRCUyMGYlM0IlMjBqcy5hc3luYyUyMCUzRCUyMDElM0IlMjBmanMucGFyZW50Tm9kZS5pbnNlcnRCZWZvcmUlMjhqcyUyQyUyMGZqcyUyOSUzQiUwQSUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCUyMCU3RCUyOHdpbmRvdyUyQyUyMGRvY3VtZW50JTJDJTIwJTI3c2NyaXB0JTI3JTJDJTIwJTI3ZWNtd2lkZ2V0JTI3JTJDJTIwJTI3aHR0cHMlM0ElMkYlMkZkNzBzaGw3dmlkdGZ0LmNsb3VkZnJvbnQubmV0JTJGd2lkZ2V0LmpzJTI3JTI5JTI5JTNCJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTNDJTJGc2NyaXB0JTNFJTBBJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTIwJTNDZGl2JTIwaWQlM0QlMjJmLTYtM2ZkZmQ1NDQ4NTJlZDc0MzFhYTY0ZjNiOTQ4MWFmYjklMjIlM0UlM0MlMkZkaXYlM0U=

31Kvě

Přímí a struční Němci. Pravda nebo předsudek?

31. 5. 2022 Germanist 40

Článek si můžete přečíst v češtině i v němčině.

Přímí a struční Němci. Pravda nebo předsudek?

Víte, že pro anglický výraz „small talk“ neexistuje v němčině žádný ekvivalent?
Slovník Duden definuje small talk jako „lehkou, nenucenou konverzaci“. Němčina si poradí téměř se vším, s takovým druhem komunikace ale evidentně ne.

Německá klišé

S každou kulturou se pojí několik klišé, na jejichž „šprochu je pravdy trochu“. Mezi ta typicky německá patří třeba:

Uspořádanost a smysl pro organizaci
Pečlivost
Dochvilnost
Perfekcionismus

V německé komunikaci se totiž upřednostňuje nechodit zbytečně okolo horké kaše. Upustit od zdvořilostních frází a dostat se co nejrychleji k věci je považováno za pozitivní a hodno plusových bodů. Z dlouhodobého hlediska ušetříte všem zúčastněným čas, zkrátíte diskusi a jste efektivnější. Alespoň tak to vidí němčina!

Přímočarost v jiných zemích

V mnoha kulturách je přímočará komunikace vnímána spíše negativně – jako nezdvořilá až drzá. Jsou ale Němci kvůli své přímočarosti hrubí? Ne, pouze reagují jinak s ohledem na zvyk a kulturní zázemí. Je to prostě jiný způsob komunikace.

Přímý = jasnější

Když se zeptáte Němců na jejich názor, většina z nich vám řekne to, co si opravdu myslí, a to hned, bez zbytečné omáčky. Výhoda přímočarosti je, že (většinou) všichni zúčastnění ví, na čem jsou. Ušetříte si pak hodiny přemýšlení o tom, zda se ten druhý nesnažil být pouze slušný a nad tím, co si asi myslí ve skutečnosti.

Základ hledej v gramatice.

Přímá komunikace Němců je zakořeněna i v německé gramatice.

Například: každé podstatné jméno v němčině je vytvořeno tak, aby znamenalo naprosto přesně to, co má znamenat.

Dále nemá němčina tolik gramatických výjimek: znáte-li nějaké gramatické pravidlo, platí v 80 % případů. Takzvaný Paretův princip (80% pravidlo a 20% výjimka) popisuje německou gramatiku naprosto přesně.

Jiný kraj – jiný mrav – jiná komunikace

Komunikace jiných kultur má daleko větší smysl pro zdvořilost. Pro různé společenské situace tak existuje několik různých frází, a i gramatika má mnohem více výjimek. Ne všechno je myšleno zcela vážně nebo je hned jasné, že se pouze snažíte nezranit city toho druhého. Němcům se ale tento způsob komunikace často jeví jako neupřímný a neefektivní.

Každá země a každá kultura má svůj vlastní styl komunikace, který má své výhody i nevýhody. Pokud si neporozumíme a dojde ke konfliktu, je často obtížné určit, zda je na vině kultura, jazyk, situace nebo lidský charakter.

S náročnými situacemi a složitými osobnostmi vám Germanist pomoct nedokáže. V německé komunikaci se ale vyznáme – chcete-li procvičit konverzaci a pochopit lépe celou německou kulturu, jsme tu pro vás!

Deutsche sind direkt

Wussten Sie, dass es für den englischen Begriff „small talk“ auf Deutsch keine richtige Übersetzung gibt?

Der Duden zum Beispiel definiert Small Talk als „leichte, beiläufige Konversation“. Es existieren für alle anderen Dinge deutsche Übersetzungen, aber scheinbar nicht für diese Art der Kommunikation.

Deutsche Klischees

Zu jeder Kultur weltweit gibt es einige Klischees mit einem kleinen wahren Kern. Ein paar ‚typisch‘ Klischees über die deutsche Kultur sind z. B.

Ordnungsliebe
Fleiß
Pünktlichkeit
Perfektionismus

Und tatsächlich gilt es in der deutschen Kommunikation als positiv, nicht lange „um den heißen Brei herumzureden“. Es wird akzeptiert, wenn man auf höfliche Floskeln verzichtet, um möglichst schnell zur Sache zu kommen.

Dahinter steht die Vorstellung, dass es niemandem gut tut, um den heißen Brei herumzureden und dass es auf lange Sicht besser ist, direkt zu sein. So spart man allen Beteiligten etwas Zeit und kann eine Diskussion abkürzen – es ist effizienter 😉.

Direktheit in anderen Kulturen?

Tatsächlich wird in vielen anderen Kulturen Direktheit als negativ, unhöflich, fast schon als dreist angesehen. Sind Deutsche wegen ihrer Direktheit unhöflich? Nein, sie reagieren nur entsprechend ihrer Kultur anders. Es ist eine andere Art der Kommunikation.

Direktheit sorgt für Klarheit

Fragt man die meisten Deutschen nach ihrer Meinung, dann werden Sie oft ihre eigentliche Meinung sagen, direkt und auf den Punkt, und damit ist das Thema erledigt. Ein Vorteil der Direktheit ist, dass (meistens) alle Beteiligten wissen, woran sie sind. Dann muss man nicht überlegen, ob die andere Person eventuell nur höflich sein möchte und etwas nicht sagt.

Deutsche Grammatik

Ein paar kleine Eigenschaften der deutschen Sprache unterstützen diese Art der Kommunikation.

Zum Beispiel kann Deutsch fast jedes Substantiv so aufbauen, dass es genau das bedeutet, was es bedeuten soll. Und im Deutschen gibt es nicht so viele grammatische Ausnahmen. Kennen Sie die grammatische Regel, dann funktioniert es in 80% der Fälle – das Pareto-Prinzip (80% Regeln, 20% Ausnahmen) beschreibt die deutsche Grammatik ziemlich treffend.

Andere Kulturen – andere Kommunikation

Andere Kulturen haben mehr Möglichkeiten höflich zu kommunizieren. Es gibt mehr Phrasen für verschiedene soziale Situationen und die Grammatik verfügt oft auch über wesentlich mehr Ausnahmen.

Nicht alles wird ganz ernst gemeint oder nicht alles ist sofort eindeutig zu verstehen, dazu kommt, dass man die Gefühle des Gesprächspartners nicht verletzen möchte. Leider wirkt diese Art zu kommunizieren auf Deutsche oft unaufrichtig (und ineffizient).

Aber jedes Land, jede Kultur hat einen eigenen Kommunikationsstil, und jeder Stil hat seine Vor- und Nachteile. Falls es zu Konflikten oder Missverständnissen kommt, ist es oft schwierig zu sagen, ob es mit der Kultur, der Sprache, der Situation oder der Persönlichkeit zusammenhängt.

Germanist kann leider mit der Situation oder Persönlichkeit nicht helfen. Falls Sie aber mehr über deutsche Kultur erfahren oder deutsche Konversation üben möchten – sprechen Sie uns an!

Interessante Wörter:

beiläufig ~ nenuceně
„Am Ende der Unterhaltung erwähnte er beiläufig ein wichtiges Detail.“ ~ „Na konci rozhovoru se nenuceně zmínil o důležitém detailu.“
_

die Ordnungsliebe ~ pořádkumilovnost
„Seine Ordnungsliebe war ein großer Vorteil für seine Arbeit.“ ~ „Jeho pořádkumilovnost byla velkou předností v jeho práci.“
_

der Fleiß ~ píle
„Fleiß war die Basis für seine guten Noten in der Schule.“ ~ „Píle byla základem jeho dobrých školních známek.“
_

um den heißen Brei herum|reden ~ Chodit okolo horké kaše
„Wir müssen nicht um den heißen Brei herumreden – was ist los?“ ~ „Nemusíme chodit okolo horké kaše – co se děje?“
_

ab|kürzen ~ zkrátit
„Dieses deutsche Wort ist zu lang, wir müssen es abkürzen.“ ~ „Tohle německé slovíčko je příliš dlouhé, musíme ho zkrátit.“
_

dreist ~ drzý
„Was er gemacht hat, war dreist und arrogant.“ ~ „To, co udělal, bylo drzé a arogantní.“

unaufrichtig ~ neupřímný
„Im Gespräch hat er viele Dinge nicht gesagt, das war sehr unaufrichtig von ihm.“
~ „V rozhovoru neřekl mnoho věcí, to od něj bylo velice neupřímné.“